Název novinky: CENDURO :: Balíme do pouště-článek ČMN

Přidal TomasTT dne 18-06-2015 11:36
#9

blejdamint napsal:
No, jak se nam to hezky rozjizdi a dobre informace proudi, tak ted jestli je potreba na bivak do pouste si vzit s sebou i drevo na taborak a nesledne opeceni flakoty:D,

Co strava do pouste, kolik vody, jak si ji zabalit, uchovat aby v tom pekle nezhnila, kdyz uz jsme u kardanu a nekdo by tam zustal, kolik je pocitano ci doporuceno na den a osobu?

Dik za odpoved.


Bude to znít jako pitomost ale když jsme naposledy dělali oheň v poušti, tak jsme sbírali kousky dřeva celý den - kdykoliv jsme se někde zastavili a pak jsme na jezeře Iriki (což je většinu roku vyschlé jezero kde dřevo opravdu nejde sehnat) udělali večer ohýnek a slavili kamarádovy narozeniny.. Maso jsme pochopitelně neopékali, kde by se vzalo že? Ale od místních jsme měli asi 10 brambor, tak jsme je pekli v popelu a bylo to super.


'https://lh3.googleusercontent.com/-RBvVBFx8caM/VMd2sTOLT-I/AAAAAAAAjhw/8lfdM_Kov90/s1152/360-OFFROAD-MAROKO-FULL-2014.jpg'

Jinak pochopitelně nějaké záleží na lokaci ale skoro všude seženeš nějaké jídlo od místních a skoro určitě chleba nebo placky a pro případ nouze stačí pár pytlíků dehydrovaného nebo jiného jídla "v prášku". Je to fuk, co to je - všechno se časem přejí a vždycky máš chuť na to, co veze někdo jiný. Takže si to případně vyměníte. Víc jak tři nebo čtyři jídla nemá smysl tahat. Ale čaj, cukr, to jo. Voda - záleží na tom, jak jedeš, koliv vás je. 10l "dromedár" je celkem ideální volba na jeden den a jednoho člověka. Mám starý MSR ale dneska bych si koupil Ortlieb s šikovnějšími rozměry. Na rozdíl od afrických "petek" se nerozbije po prvním pádu. Předpokládám, že máš benzínový vařič a tím pádem se ti nestane, že po dvou neplánovaných bivacích zůstaneš bez plynu. Náhradní kartuše do plynového vařiče je obvykle v těhle destinacích nesehnatelná. Jinak obecně - co to jde, snažím se jíst u místních.
10l ve vaku v tašce na kufru plus 2-3l v camelbaku a ten dolévám kdykoliv je někde k sehnání voda, kdekoliv se zastavíme. Stačí jedna krizovější situace třeba ve fešfešovém úseku, kde se padá, zvedá a rozjíždí a vypiješ ty 3l během minuty. Jinak v opravdu náročných pouštních úsecích, kde je 50 ve stínu a jede se dlouho, se člověk na camelbak nesmí spoléhat - cucáš, máš pocit že piješ dost a pak slezeš z motorky, uděláš pár kroků a zamotá se ti hlava. začne ti hučet v uších, rozmaže se ti vidění a zkolabuješ. Musí se pít víc. V autě stačí třeba 5l na den ale na motorce v offroadu pod deset určitě ne. Různý příručky doporučují dát do camelbaku jednu lžičku soli. To jsem zkusil jednou a poblil jsem se. Isotonický prášky jsou OK ale zase za den nebo dva začne hadice a camelbak plesnivět a to tak, že je to doslova vidět před očima. Takové černé tečky a i když tam nasypeš písek s vodou a třepeš s tím, tak se toho nezbavíš. Takže já do camelbaku dávám zásadně čistou vodu ale když je pauza a šance si udělat pití třeba někde ve stínu když se vaří apod, tak elektrolyt není od věci ale nepít ho z camelbaku ale třeba rozmíchat v petce. Dost často nemají lidi problém s dehydratací ale spíš s příznaky úžehu. Opravují motorku nebo někomu 20 minut pomáhají na silném slunci a nemají nic na hlavě a je to raz dva. Já na tyhle účely vozím v kapse složený takový "vojenský" klobouk z bavlny. Dá se sehnat za pár korun v každém armyshopu. Původně byl pískový, teď už ho mám takový krémový. Každopádně jakmile sundávám helmu, tak nasazuju klobouk, i kdyby to mělo být na pět minut.
Ráno si vždycky beru do kapsy hroznový cukr (stejně dobře fungují rozinky ale v horku se děsně lepí). Když je zle, snažíš se vyhrabat motorku někde a je to třeba navečer po celém dnu jízdy když už je těsně před bivakem a nejedl jsi řadu hodin, tak že dojde k hypoglykemii i když nejseš cukrovkář. V extrémních situacích a v kombinaci s dehydratací a velkou únavou se to může stát. Typicky u lidí, kteří nejsou zrovna moc "ve formě" a najednou řeší extrémní zátěž. Lidem poškubávají svaly, hrozně zblednou, děsně se potí atd. Hroznový cukr zabírá skoro okamžitě. Kdybys to nechal být, tak může člověk zkolabovat a pak se mu už těžko něco dostane do těla a když nedostane glukózu, tak to může být sakra vážná situace. Tohle jsem bohužel na jedné cestě zažil a považuju to za nebezpečnější než dehydrataci. Počítej jednu krabičku nebo ruličku hroznového cukru na den v poušti a uvidíš, že ho budeš s chutí užírat i když nebude žádná krizovka. Ale jednu mívám v kapse bundy pořád jako rezervu kdyby někde něco někomu... Stejně jako smotaný kus ****papíru, nerozbitnou lahvičku s desinfekcí, pár elektrikářských stahovaček (binderů), náplasti a malé obinadlo a nejmenší skádací nožík victorinox. Většinu těch věcí mívám v takovém silnějším igelitovém sáčku "se zipem" aby to nebylo zahumusený od písku a prachu. Prostě tohle mám v některé kapse vždycky a když něco z toho je fakt potřeba, nebývá čas jít k motorce a sundávat sedlo a hledat to někde pod sedlem apod.

'https://lh3.googleusercontent.com/-L6hqkIEi3hY/VYKNuwgdY6I/AAAAAAABSrE/ftKGY-NRjZU/s1150/PROMO-MM-Tunis-0118.JPG'

http://shop.toura...-vodu.html

Upravil TomasTT dne 18-06-2015 12:10